Voyage, voyage

On Saturday I set out for adventurers to Dakar, now even bigger to Patagonia.                          Kamiony s potravou, busy z letiště Nice s německými dobrodruhy.                                            Ptám se německy mluvící hostesky: “So würde ich tippen, sie nach Karibik fahren.”  ” Ja, sogar rundum Süd Amerika. Es ist 99 Tages Kreuzfahrt. Wir halten noch im Malaga an und dann…”                                                                                                                                        Jídlo se dovezlo z CZ ,NL,DK…                                                                                                                  Jinak po 14 dnech zase ta klasická pavučina Monakem. S parkovišti, garážemi, servisy, přístavem, stadionem, kafé na hranici…MC se vrací do normálního života. Těžké zbíječky rozbíjejí skály až se vše otřásá až v Cap d´Ail.                                                                                      Je večer . Na MS Amera probíhá povinný nácvik evakuace. Jak hlásí německý amplion, povinné pro všechny pasažéry. Vrata se zavřela. A v tu chvíli ještě přistává taxi z Nice. Německá cestovatelka, řekněme osoba se sníženou pohybovou schopností, spíná ruce a uklání se taxikáři. Ochranka MC Porto ji pomáhá ještě na loď. Tak to je teda štěstí! Anebo neštěstí? Jestliže se už ztratila v Nice (já se jí vůbec nedivím- letiště a nádraží v Nice to je totální hlavolam), jak dopadne ve French Guyana?                                                                      Vánoční cirkus  končí. Sám o sobě mě nevadil. Ale to vyhrávání- hodinové smyčky největších odrhovaček Made in USA měsíc dokola. Už o tom nechci mluvit.

This entry was posted in Spotters. Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *