Za Marseille už jel vlak krokem. Ve tmě byla vidět jen voda. Z podvozku podivné zvuky. To byly asi plovoucí kmeny. Do Nice o hodinu později. Poslední vlak dál už pryč. Ničemu jsem nerozuměl. nikoho se nemohl zeptat. Nakonec mi úřednice SNCF dala papír na taxi. Tak jsem se řítil ve velkém renaultu SUV po té nádherné monacké dálnici, kterou jsem si tak přál vidět za dne. Vpravo svítilo MC a nad mořem tu a tam blesk. Pokud tedy přes proudy vody bylo vidět vůbec něco. V Mentonu jsem se nechal dovézt až před dům. F taxikář si ale řekl o 10 ∈. Dobře investované peníze. Mokrý jsem byl jen za tu chvíli než jsem otevřel deštník. No nic pro cestovatele začátečníky. Ale pak ten pocit, když otevřeš dveře a jseš doma. Některé věci jsou fakt k nezaplacení. 
Přes den jsem se zabydloval. V 15 pro kolo. Moje milá ale chaotická italská centrála kol mi přidělila obyčejné kolo vhodné tak na ostrov Fehmarn nebo MC z přístavu tunelem po Avenue Grace. Ke kasinu jsem to vyjel k Metropoli, zbytek vlekl. Moje oblíbená bianca bella je pryč. V úterý dostanu zbrusu nový Fiat cinquecento ,pistáciové barvy. Už tam stály, ale nebyly nabity. Tak do MC až v 16. 
Jsem tady brzo. Pomeranče a citróny teprve začínají zrát. Tohle jsou ale výborné mandarinky. A ta USA asi Pennsylvania? 