Asi nejlepší na této činnosti je /aneb Japonsko v Praze/

že se nikdy neví kdy,kde a co. A taky,že se zázraky dějí

DSC00415 DSC00413 DSC00412 DSC00418,možná jen jednou ročně,ale dějí. A někdy se dá blížit ze 100 m a několikrát změnit stát a jindy vás za těsně najetým autem praští do očí něco zcela nepochopitelného.   “Džaepen!” říkám a ti dobří muži”Ye,Ye”.A pozoruji po očku při dokumentaci jak jsem sám ze tří stran dokumentován. A jak říká Robert Záruba-Přepište historii. Všechny tabulky a grafy se posouvají.                                                                                          Fakt jsem skoro všechny ty Peru a Uruguaye zapomněl,ale kde stál ten J minibus tehdy Na příkopech,kdy sem tak asi viděl s bídou na haubnu ,vím dodnes. A jakou jsem měl tehdy radost si od soboty dovedu představit taktéž. Tak druhý Japonsko..

.

 

This entry was posted in Spotters. Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *