Říjnová cyklojízda

startuje z Jiřáku alejí vietnamských večerek.Jejich vysmátí majitelé  se zájmem pozorují náš asi 50-ti členný konvoj. Dole Viktóóórka Žíížkov a palác odborů,co pořádá tu a tam vystoupení pracujícího lidu proti buržoasii. Pak smog a neucelenost okolí Florence. Čas se tady zastavil v 7O.letech . První lidský objekt-altánek pod Žižkou. My tady ale nejsme proto,abychom se vozili po cyklostezkách,ale jednou za měsíc si řekli o kousek prostoru pro kola. Jedeme korektně,ale nekompromisně. Adrenalin si každý dávkuje individualně. Zvl ti,co špuntují z boku provoz,protože na jednu zelenou všichni neprojedou.

Na nábřeží pod Letnou se už připravuju na jedinou horskou premii dnešní etapy. Skupina profíků,co se dnes vydala s náma, trestuhodně prokecá můj rozhodující nástup. Pomyslnou pásku nahoře u muzeí protrhávám první. Tedy hned za lídrem. Jsem loajální. Jinak je mi viz. inhalium.blogosphere.cz Pop tát poslední odstavec.

V parku už totální tma. Napadá mě jak to celé vlastně vypadá. Předjedu dopředu a otočím se.Vše se stane statickým,protože není s čím srovnávat. Kejve a mává mi rej světýlek ,jak na pokyn. Otáčím se zpět. Působilo to jako organizovaný pozdrav.

Na hradním nádvoří přistávám vedle Ivky, kerá to  organizuje. Ivka, to je prostě duše tohodle celýho. Příjemno z ní sálá a dneska jí to sluší obzvl. Teď už jen dolů do Klubovny. Tam už jen letmý průjezd-už si náladu nenechám ničím kazit.

No ale nedá mi to. A hele,docela prima kluci a pozitivní slečny a vláček ,co jede až k mýmu oblíbenýmu Libockýmu rybníku a sympatický sound Raybandu. Piju už druhý pivko,což je jako když jiný jde v pět ráno z kalby a to mají být ještě Frukštuk.

To už ale Vláďa Galas,borec,co pořádá svoje cyklojízdy i když napadl půlmetr čerstvého sněhu ,organizuje návratové grupetto.Vede nás kolo s aparaturou ,dlažbou duní Visací zámek a slečna ve vyhřátém bavoráku se při čekání na červené chytí   chytí do rytmu.

Předtím ale se loučíme u brány s Ivkou a Vaškem,co nás dnes vedl. Říkám,že tohle se nedá koupit za žádný peníze. Ivka hledá výraz pro dnešní cestu: “Byla taková vykrmená”. A Vašek :”Díky seš náš”. Má na rozdíl ode mně dar,málo slovy hodně říct.